Historie Skautingu

Robert Baden-Powell pořádá na ostrově Brownsea první skautský tábor na světě. Vybral si 20 chlapců, kteří byli nadšení jeho příručkou pro průzkumníky, která byla vydána dříve.

Chlapci na táboře spolupracovali v malých skupinkách po pěti, v každé pak byl jeden zkušenější a starší člen. Na Brownsea je tak položen metodický základ k družině – nejdůležitější výchovné jednotce ve skautingu.

Po úspěchu prvního tábora začíná Baden Powell psát novou příručku. Vychází Scouting for boys. Skautská výchova od počátku vedla k čestnosti, úctě k hodnotám a lásce k přírodě s cílem záměrné výchovy dobrého občana. Baden-Powell využil přání a zájmů dětí a nabídl jim společný program a hry v malých skupinkách, kde mohly nacházet nové přátele. Skauting rychle proniká do Evropy i zámoří.

V létě roku 1911 profesor A. B. Svojsík odjíždí do Anglie, aby poznal zdejší skauty. V roce 1912 vychází jeho kniha Základy junáctví, na které spolupracoval s tehdejšími představiteli vědy a kultury. V červenci téhož roku začíná první skautský tábor nedaleko hradu Lipnice s třinácti chlapci. V roce 1913 se již skauti zabydlují v prvních podsadových stanech – světovém unikátu, který dodnes obdivují skautky a skauti z celého světa.

Brzy se ke skautingu přidávají dívky. První tábor skautek se koná v roce 1915 u Živohoště.

Během 20. století Junák – český skaut naráží na mnoho překážek při své činnosti. Zpočátku musí překonat 1. světovou válku. Skauti se aktivně účastní při zakládání republiky. V prvních dnech a týdnech svobody a nezávislosti se do služeb československé vlády a jejích orgánů dali čeští skauti, kteří zaručovali spolehlivé a rychlé dodávání listovních zásilek mezi úřady. Vznikají tak první známky s tématikou skautingu na světě.

Poprvé je organizace zrušena rozhodnutím K. H. Franka z 28. října 1940, kterému předchází rozehnání a zákazy letních táborů. Během druhé světové války mnoho skautů hájí myšlenky skautingu v ilegálním odboji či za hranicemi protektorátu. Sedm stovek z nich za to zaplatí životem. Někteří čeští skauti pak působí v oddílech v zahraničí, jiní se skryjí i s oddíly v dalších organizacích (Klub českých turistů, Klub Mladého hlasatele). Totalitní režim nedovoluje činnost hnutí, které stojí na demokratických principech.

Skauting je obnoven již v květnu 1945, poválečné nadšení pro skauting přivádí čtvrt miliónu členů. Další rok je v Praze odstartován 1. ročník Svojsíkova závodu pro družiny. V roce 1946 je vystavěna kamenná mohyla Ivančena v Beskydech na památku popravených skautů účastnících se nacistického odboje.

K obratu dochází v roce 1948. Organizace je začleněna do Svazu československé mládeže a roku 1950 rozpuštěna. Řada činovníků je obětí politických procesů a stráví roky v komunistických žalářích.

Další obnovení skautingu přichází v souvislosti s Pražským jarem a 29. března tak organizace oživuje svou činnost. Rozmach činnosti končí s rokem 1970. Skauting je po třetí na dlouhou dobu potlačen. I v tomto následném období pracují některé oddíly v jiných organizacích a daří se jim zachovat i skautský program. České a slovenské oddíly fungovaly i v exilu.

Po sametové revoluci v roce 1989 je opět obnovena činnost skautské organizace a 28. prosince téhož roku jsou schváleny stanovy organizace Český Junák – svaz skautů a skautek. Znovu vznikají skautská střediska v mnoha městech. Junák se stává členem mezinárodních skautských organizací. Skauti se opět pouštějí do budování svého hnutí. O jejich činnost je velký zájem a organizace se rozrůstá. V roce 1993 jsou vytvořeny nové organizace pro rozdělenou republiku

Na XI. Valném sněmu Junáka je přijat dokument Charta českého skautingu na počátku 21. století. Předcházela mu mimo jiné úvaha o tom, jak mají vypadat a jaké vlastnosti, schopnosti a dovednosti vzhledem k principům a poslání skautingu mají mít v dnešní době mladí lidé, kteří úspěšně projdou skautskou výchovou. Charta se stává impulsem pro inovaci skautského výchovného programu a pro modernizaci organizace.

Celý svět slaví sté výročí vzniku skautingu. Narozeninové oslavy probíhají i v Praze. Petřínská rozhledna je ověšena skautským šátkem a na Staroměstkém náměstí oslavují skauti z celé České republiky 100 let hnutí, které překonalo všechny myslitelné hranice. Našlo si cestu mezi zeměmi, kulturami a náboženstvími a dokázalo překonat i překážky v těžkých obdobích. Oslavy vrcholí na mezinárodním Jamboree v srpnu v Anglii. Setkává se tu 40 tisíc lidí, aby sdíleli společnou myšlenku: One World – One Promise (Jeden svět – jeden slib).

Organizace za sto let své existence ovlivnila životy tisíců lidí. Můžeme mezi nimi najít právníky, prezidenty, lékaře, politiky, herce, vědce, spisovatele, novináře nebo třeba sportovce. Skauting vychovává silné osobnosti. V roce 2012 se čeští skauti ohlédnou za uplynulým skautským stoletím. Ale před sebou mají silnou budoucnost moderní organizace postavené na prověřených principech a myšlenkách.

Za posledních 8 let přibylo více než 25 procent skautů a nárůst v uplynulém roce byl největší za posledních 25 let. Skauti jsou s 53 tisíci členů největší výchovnou organizací pro děti a mládež v zemi.

Dobrodružství, příroda, fair play a parta kamarádů prostě táhnou. Navíc největší výchovná organizace pro děti a mládež mění své jméno z dosavadního Junák – svaz skautů a skautek ČR na staronové Junák – český skaut. Tento zkrácený název si skauti a skautky odhlasovali na Valném sněmu v Litomyšli v roce 2014 a vrátili se tak k názvu, který organizace nesla už v době svého vzniku v roce 1914.

Nekončící každoroční růst členské základny pokračuje. Za posledních 12 let přibylo více než 50 procent skautů a skautek a nárůst v uplynulém roce byl opět největší. Skautů a skautek je v ČR nyní 60 522.

Největší novodobá česká výprava vyráží na světové skautské jamboree, které se koná v USA. Pořadatelské země jsou unikátně hned tři – vedle Spojených států amerických ještě Kanada a Mexiko. Historie českých výprav na světová skautská jamboree je bohatá na příběhy a nezapomenutelné zážitky. Svou dosud největší vyslal Junák – český skaut na jamboree ve Francii v roce 1947 – už před 70 lety!